Oba pracovali v drahé restauraci ve Frankfurtu. ON byl šéfkuchař, ONA pomáhala s nádobím. Snila o tom, že si jí všimne některý z bohatých zákazníků, a proto se často ukazovala v jídelní části. Naivně si myslela, že by mohla prožít příběh velmi podobný tomu, který zažívala Julia Roberts ve filmu Pretty Woman. ON ji skromně pozoroval, toužil po ní a nad její naivitou kroutil hlavou. Několikrát ji pozval na rande, ale ona to nebrala vážně a všechny jeho pokusy vytrvale ignorovala. Ola byla sympatická dvaadvacetiletá dívka s příliš zkresleným pohledem na život. Nechtělo se jí však dospět, zahodit růžové brýle a podívat se na svět v reálném světle. ON ale věděl, že jednou přijde jeho den. V momentě, kdy si ONA bude kvůli své naivitě lízat rány, bude tam ON, aby ji utěšil.
"Už zase čekáš na svého prince?" zeptal se jí Marko, když si po šichtě sedla k luxusnímu stolu a objednala si minerálku.
"Čekám, jestli mě někdo nepozve na makový zákusek s třešněmi, který mám tak ráda. A možná i na jedno café latte," přiznala.
"Já tě klidně pozvu a dokonce ti ten zákusek sám s láskou připravím," zkoušel to jako už snad milionkrát.
"Jsi zlatý, ale teď mě nech," odbyla ho stejnou odpovědí jako pokaždé.
"Jasně, chápu, v tomto loveckém revíru pro mě není místo."
Marko se divil tomu, že Ola jde s kůží na trh tak lacině. Už několikrát žádal šéfa, aby jí zakázal v restauraci takto vysedávat. Ten si však z toho nedělal těžkou hlavu. Ola si prý po pracovní době může sednout tam, kam chce. A tak to nakonec zašlo až tak daleko, že Marko se musel dívat na to, jak žena jeho srdce padá bezhlavě do pasti.
Ve Frankfurtu nebyla nouze o dobře vydělávající muže. Hůře se však v té kupce sena hledal takový, který by si chtěl vzít za ženu pomocnici v kuchyni, naivní cizinku nebo snad zlatokopku.
Paul navštěvoval restauraci, kde Ola a Marko pracovali, pravidelně. A právě na něj si to nešťastné děvče dělalo největší zálusk. Samozřejmě, že si jí všiml, protože se nedalo nevidět, jak ta útlá plavovláska po něm hází očkem. Nepozval ji sice na makový zákusek s třešněmi, dokonce ani na kávu, ale zavolal si ji na kus řeči, zatímco si šel na dvůr zakouřit. Ona stále doufala, že pozvání na chutný dezert přijde později. Tolik po tom toužila, že se nechala zlákat na krátkou návštěvu komůrky, kde se obvykle skladovalo nářadí na úklid.
"Skočím si do auta pro mobil, abych si vyfotil tvou pěknou tvářičku. Jsi zpocená a červená, to bude skvělá fotečka a památka na to, jak dobře jsem tě udělal," prohlásil, když vyšli z komůrky a ona si narovnávala šaty. Jenomže Paul nasedl do svého sporťáku a nějaké fotografování už ho vůbec nezajímalo. Marko to celé tiše pozoroval. Lámalo mu srdce, když viděl Olu za stolem, jak čeká s pohledem hypnotizujícím vchod, přičemž velmi dobře věděla, že ten, komu před chvílí odevzdala své tělo, už nepřijde. Marko vzal makový zákusek, připravil café latte a postavil je před ni na stůl.
"Vím, že mě asi nechceš vidět, ale dej si. Bude ti lépe," řekl a přisedl si.
"Pokud se mnou půjdeš alespoň na jedno rande, budu tě zvát na makovník každý den," zkusil to znovu. Věděl, že pokud je žena zklamaná, dá se snadněji získat.
Ola nejprve dlouhou chvíli mlčela. Potom se pustila do dezertu a vypila kávu. Teprve až po tom Markovi s úsměvem odpověděla:
"Ale slib mi, že si nikdy neodskočíš do auta pro mobil.“
"Pokud by se ti naše rande zalíbilo a chtěla bys jít na další, chodil bych všude s tebou. Pokud bychom se už museli rozloučit, vždycky bych se k tobě rád vrátil."
Ano, takový to byl romantik, jenomže senzor v jejích růžových brýlích ho jaksi nedokázal zachytit. Nakonec, po pěti vydařených schůzkách, ji pozval k sobě domů. Konečně si mohla užít pořádné milování a nejen rychlovku na toaletě nebo v úklidové komůrce, od které si tolik slibovala, ale nikdy jí nic nepřinesla. Jistě, občas si to užila i ona. Vraťme se ale k milování s Markem.
Na první pohled bylo zjevné, že se na její návštěvu důkladně připravil. V bytě měl čisto, chladil šampaňské a ve váze na ni čekala překrásná kytice červených růží. Takhle nějak si to ona vždycky představovala. Dnes jí nevadilo ani to, že její milenec nebude princ, ale kuchař.
"Mohu ti nalít?" zeptal se rozpačitě.
"To budeš hodný, děkuji," odpověděla.
"Obývák máš útulný, ale ráda bych viděla ložnici," začala provokovat, když si připili.
Zdálo se jí, že Marko je nějaký nesmělý, tak mu chtěla naznačit, že je připravena. Vždyť v líbání jim to docela klapalo, tak proč se neposunout dál?
"Velmi rád ti udělám prohlídku svého bytu," odpověděl na její jasný signál. Jakmile vkročili do ložnice, ani jednomu se však už nechtělo zdržovat se formálními zdvořilostmi. Povalil ji na postel, zasypal polibky a přitom ještě stíhal nedočkavě klouzat rukama po její hebké pokožce. Vklouzl jí pod tričko a nahmatal prsa. Neměla je velká, spíše připomínala chutné a šťavnaté pomeranče. To však nevadilo, jemu ten tvar vyhovoval a líbilo se mu, jak jsou pevná.
"Štípni mě, abych si byl jistý, že nesním," vyzval ji nadšeně.
"Vím o něčem lepším, čím ti dokázat, že je to skutečné," zašeptala, šikovně mu pomohla sundat kalhoty a pevně uchopila v dlani jeho velký penis. Hlasitě zasténal a ona začala jeho úd třít.
"Ukaž mi svou perličku," vyzval ji a ona si stáhla sukni. Odhrnul jí kalhotky a prvních pár vteřin si její vagínu jen tak prohlížel. Pak se osmělil si na ni sáhnout. Prsty jemně roztáhl pysky, aby měl lepší přístup ke klitorisu. Když se mu krásně rozevřel, začal ho dráždit jazykem.
"Och, to je ono, vychutnej si ji. Pěkně pomalu," naznačila mu, jak to má ráda.
Když si dohráli a společně seznámili svá těla, bylo na čase pokročit a vyzkoušet něco dalšího. A tak do ní něžně vnikl. Šlo to zlehka, protože byla úplně mokrá. A bylo to stále lepší. Zatímco ho do ní vrážel, ona dráždivě vrtěla pánví.
Líbilo se mu, když jí mohl dívat do očí. Ty mu prozrazovaly, že se blíží k vrcholu. Nejenže jí zajiskřily, ale pod přívalem rozkoše je slastně přivírala. Pohled na ni ho neuvěřitelně vzrušoval.
"Máš úžasné pero," pochválila ho. V hlavě se jí mihla vzpomínka na to, jak se spolu bavili, že je zvyklý brát doplňky na podporu mužnosti.
"A ty rozkošnou kundičku," opětoval její lichotku.
Marko byl natolik nadržený, že se udělal jako první. Vystříkal se jí na bříško. Dost ho to mrzelo, ale ona ho chytila za ruku a ujistila ho, že se nic neděje. Dodělal ji tedy za pomoci úst a prstů a očividně jí to nebylo proti srsti. Vlnila se v spokojeném rytmu.
"Ach, byla jsem tak hloupá. Celou dobu jsem tě měla tak blízko a neviděla jsem to," šeptala a Marko se vedle ní spokojeně usmíval. Věděl, že jednou to přijde. Makový zákusek na bolavé srdce zabral a jeho penis byl skvělou náplastí na její ukřivděnou vagínu.
Ano, občas je nutné zahodit růžové brýle, abychom viděli, co je skutečně růžové.