Je těžké přestěhovat se z venkova do města. Chybí vám tam mnoho věcí, přičemž se v bytě cítíte jaksi stísněně. Když jsem si hledala ubytování v Praze, podmínkou bylo, že byt musí být s balkonem. Pochopte, u rodného domu jsme měli obrovskou zahradu. Potřebovala jsem alespoň malou satisfakci. Nakonec se ale ukázalo, že těch pár metrů čtverečních se stalo nejen mou malou oázou relaxu, ale také skvělým místem na rande.
Pavel byl můj nový soused. Naše první setkání nebylo to klasické chodbové. On seděl na svém balkoně a kousal broskev, já jsem zalévala květiny. Věděla jsem, že tam je, ale za bambusovou stěnou jsem byla tiše jako myška.
"Ahoj, tak ty jsi Kristýna?" Zakřičel a nahnul se přes zábradlí. Lekla jsem se a trošku i zastyděla, to kvůli tomu, že jsem se tak skrývala.
"Ano, nová sousedka."
"Párkrát jsem tě tu už slyšel šustit, ale dnes si říkám, však bys ji mohl i pozdravit."
"Těší mě," podala jsem mu ruku. Jeho stisk byl pevný. Kromě toho měl přátelské oříškové oči. A ty řasy, ledajaká ženská by mu mohla závidět.
"Bydlíš tam sama?"
"Sama!" Zdůraznila jsem víc než bylo nutné.
"Co kdyby si trošku poodhrnula tu bambusovou stěnu? Pak bych mohl k tobě přeskočit. Koupil jsem výborné jahodové muffiny, možná by chutnaly i tobě. "
Odtáhla jsem stěnu a on ke mně opravdu přeskočil. Muffiny byly skvělé. Přinesl je a společně jsme se do nich pustili. Byl dobře stavěný, takový ten městský typ, který místo práce na zahradě navštěvuje fitness, aby nabral svalovou hmotu. Zatímco já jsem si prohlížela jeho vysportované orosené tělo, protože venku bylo už od časného rána opravdu horko, jeho pohled zabíhal do mého výstřihu. Nebyla jsem žádná naivka, věděla jsem, o co mu jde. Jelikož jsem to sama už déle neměla, nehodlala jsem si hrát na netykavku, ale i tak jsem se rozhodla ho maličko popošoupnout.
"Máš krásné oči," řekl, přestože do očí mi vůbec nedíval. Zasmála jsem se nad tím klišé.
"Díky za muffiny, kdy dáme další balkónové rande?" Snažila jsem se ukončit naše první setkání, protože bych se asi víc neovládla. Cítila jsem, že teď se to ještě nehodí. Toužil po mně, takže určitě přijde znovu. Čím více ho budu držet v napětí, tím více by to mohlo stát za to, pomyslela jsem si.
"Tento týden musím otočit s kamionem ještě jednu túru, vrátím se až v sobotu, tak bychom si to mohli zopakovat potom."
Do soboty to byly celé tři dny. Pěkně mě přechytračil. Posmutněla jsem, ale nenechala jsem na sobě nic vidět.
"V pořádku, tak v sobotu."
Čas se nenormálně vlekl, i když jsem se ho snažila zkrátit u kadeřníka a v nehtovém studiu. Když konečně přišla sobota ráno, upravená a připravená na cokoliv jsem čekala na Pavla. Dával si načas, zalila jsem všechny květiny a vylila čaj, který jsem pro něj připravila, protože úplně vychladl.
"Dobré ráno," pozdravil, jako kdyby se už ručičky na hodinách neblížily k poledni.
"Ty teprve vstáváš?"
"Promiň, ale z jízdy jsem se vrátil až nad ránem. Nastavil jsem si budík, abych tě stihl v negližé, no prostě jsem ho neslyšel. "
"Nespím v negližé," zaprotestovala jsem.
"Ne? A v čem tedy? "
"V tomto teple nejraději nahá."
Okamžitě přeskočil ke mně, uchopil mou bradu a bez váhání mě vášnivě políbil. Uměl opravdu dobře líbat. Snad stojí za zmínku, že byl pouze v trenýrkách, vůbec se neunavoval tím, že by se nějak upravil. A to já jsem strávila dvě hodiny v koupelně, abych vypadala jakžtakž k světu.
"Kde máš kalhoty?" Zachichotala jsem se.
"Myslíš, že je budu potřebovat?"
To jsem mu už ale sáhla do rozkroku a promasírovala dlaní jeho obdařené přirození. On mi nato svlékl ramínka šatů a ty okamžitě spadly na zem. V tom momentě mi bylo úplně jedno, že jsme na balkoně a kdokoliv nás může vidět. Celý ten svět kolem byl zastřený mlhou, ze které vystupovalo dokonalé Pavlovo tělo. Posadil mě do ratanového křesla, poklekl na zem a nejdříve mě pouze jemně hladil rty po stehnech. Později si dovolil zajet prstem na můj klitoris, aby nakonec převzal iniciativu jeho jazyk. Nezapomněl ani na moje prsa. Bradavky mi vydráždil na maximum. Byly vztyčené v pozoru a zvědavé na to, co bude následovat. Když už jsem téměř dosáhla vrcholu, Pavel to stopl.
"Pojď, pohraj si chviličku i ty se mnou."
Stáhla jsem mu trenýrky a zůstala ohromená z toho, co měl v nich. Jeho penis byl opravdu obrovský. Viděl, že tam klečím celkem zaseknutá, proto mě jemně zatáhl za vlasy, aby mi připomněl, proč jsem se ve skutečnosti ocitla tváří v tvář s jeho nářadím. Ještě nikdy jsem chlapovi nekouřila, ale mnohokrát jsem to viděla ve videích, na které jsem se čas od času podívala. Vždyť víte, samota je špatná. Myslím, že napoprvé jsem to zvládla docela dobře. On si to užíval a já v podstatě také. Akorát se mi podařilo dostat do úst tak jednu třetinu jeho údu, na víc jsem si netroufla. Po krátkém cucání a masírování jeho přirození mi naznačil, abych se na něj posadila. A tak jsme si to rozdali v mém ratanovém křesle. Jeho lehké dorazy příjemně dráždily mou vagínu. Tak dobrý a intenzivní sex jsem dosud nezažila. Nejlepší na tom bylo, že Pavel věděl, co s rukama. Někteří muži využívají při sexu skutečně jen ten jediný kousek svého těla, ale on mě neustále hladil. Po prsou, na zadku, po zádech, ale i po tváři. Bylo to jako sen.
Od toho balkonového milování jsme oba stáli na černé listině našeho paneláku, a to jako nesmírně pohoršující dvojice. Téměř nikdo tam s námi nepromluvil, ale nám to bylo jedno. Nic jsme si neslibovali, ale bambusovou stěnu jsme nadobro odtáhli. Když jsme náhodou dostali chuť si zadovádět, zaskočili jsme k sobě.
